Přáli jsme si sníh a snažili se ho přivolat kreslením zasněžených obrázků. Ale ani vločka! Tak jsme si sedli ke kachlovým kamnům a vyprávěli si pohádky…No dobřeé, sedli jsme si k ústřednímu topení a sezení proložili hraním, cvičením, tancováním, zpíváním, tvořením, tenisem, procházkami, malováním, stříháním korálků pro princezničku na bále, taky angličtinou, divadlem a tak, ale pohádky jsme si opravdu pořádně a do sytosti užili. Legrační bylo, když jsme pohádkový příběh tvořili sami. Každý přidal jedno slovo. Začínalo to nějak takhle: „Bylo nebylo, v jedné jeskyni žil strašlivý drak se zeleno-fialovou princeznou. Schovávali se tam před štírem, ale nebyl to obyčejný štír, byl to zakletý….“ Chtěli byste vědět, jak to skončilo? Říkám vám, že nechtěli…
