To vám bylo lidí…teda povolání. Nejdříve jsme si hráli na kadeřnictví. A byla to docela legrace. Zkoušeli jsme splétat různé provázky, jako by to byly skutečné vlasy. A fakt nám to šlo. Taky jsme poznávali kamaráda podle fotky jeho vlasů. A taky nám to šlo. Zkuste si to. Je to docela legrace. Ovšem největší legranda byla, když do „našeho kadeřnictví“ přišel Hafík a chtěl to nakrátko. Nakonec jsme mu to vyfoukali skutečným fénem. Nechte si to vyprávět. Mladší děti si mezitím hrály na hasiče a záchranáře. Ve školce houkaly různé sirény a děti se vůbec nebály. Naopak, každý už zná důležitá telefonní čísla. Závěrem jsme si hráli na výpravčího vlaků a vypravili se za ním a nádraží. Řeknu vám, výprava jedna báseň a zase legrace. Poslední profesí byly učitelky. Ale jiné než ty naše školkové. Byly to paní učitelky z Dolního Bousova. A byly moc fajn. Krásně jsme si popovídali, pohráli a dostali pozvání do veliké školy. Už se moc těšíme. Děkujeme.
